Trasa 7:      E       -      12.7.2005   

Malgrat de Mar, Barcelona, Taragona, Castellon de la Plana, Valencie, Oliva

Po ztrátě ujetých km za včerejšek najíždíme na dálnici a pádíme směrem na Valencii. Přestávky děláme zhruba kolem 100km, nějaké to kafe případně dočepovat a zase dál. Tady začínám pociťovat opravdu ty velké jižanské vedra. Máme sice dost kvalitní moto oblečení, ale v tom vedru nepomůže asi nic. Zase na druhou stranu bez těch hader bych to určitě nedal. Ono se potom ty náhodné odřeniny od asfaltu kurevsky dlouho hojí. Pomalu se blížíme k Benidormu a projíždíme kolem celého pohoří v plamenech. Jeden vrtulník střídá druhý s velkým vakem na vodu a lítá od moře směrem k plamenům. Už je večer tak zajíždíme k pobřeží a hurá do prvního kempu (Vodník do hospody).

( kemp Kiko Park: 56 EUR/noc, 5oso, 3moto, 2stan ).

 

 Trasa 8:      E      -       13.7.2005

Oliva, Benidorm, Alicante, Murcia, Lorca, Granada, Malaga, Calahowda

Domluva zní jasně dojet těsně nad Gibraltar, abychom měli dostatek času na prohlídku toho anglického území. Cesta probíhá vcelku příjemně, někdy si připadám, že dálnice patří pouze nám, také jsme zjištili, že za celý úsek dálnice se vůbec neplatí. Co je ale k nevydržení, že celá dnešní trasa vede přes totálně vyschlou planinu, takže jediné ochlazení připadá v úvahu pouze v klimatizovaných benzínkách. I při otevření přilby z důvodu malého ochlazení větrem ihned přilbu zavírám… Zkuste si hlavu strčit do rozpálené trouby a budete se cítit jako já. Tady už začíná ukazovat i teploměr oleje, že je něco špatně. To znamená delší přestávky a pokud možno ve stínu, teda jestli tam zrovna nějaký je. Projíždíme Malagou a hledáme kemp. Zatím se daří pořád sehnat kemp přímo u pláže. Ani se nedivím že to jižní Španělsko je opravdovým turistickým centrem, krásně upravené pláže, příjemná teplota moře bez jediného náznaku nečistot.

( kemp Los Jarales: 36 EUR/noc, 5osob, 2stan, 3moto )

  

Trasa 9:      E, P    -    14. 7. 2005 

Calahowda, San Rouge, Gibraltar, Algeciras, Tarifa, San Fernando, Jerez de la Frontera, Sevilla, Huelva, FARO !!!!

Budíme se z představou že dnes uvidíme krásné a pro nás Čechy dost vzdálené místa. Nepokládám se za velkého cestovatele, ale jsou to pro mě dost cenné skalpy. A už jsme tam, Gibraltar nás se svou velkou majestátností vítá z pěkné dálky. Docela nás překvapili větší kontroly na celnici. Ono se ani není čemu divit, po těch teroristických útocích v Anglii. Snažíme se dostat co nejvýše, ale daří se nám to až na třetí pokus. Když jsme konečně na tom nejvýše položeném parkovišti, tak nás hlídač vrací zpátky. Nemáme totiž Libry na zaplacení parkovného a o eurech se nechce vůbec bavit. Tak jenom pár fotek i přes velké protesty anglána a mažem pryč. Docela mě mrzí, že jsem neviděl ty anglické opice ( makaky ). Další místo, které nesmíme vynechat je Tarifa. Nejjižnější místo Evropy. Tady je vidět Maroko jako na dlani. Vodník furt vehementně protestuje, že jeho Afrika musí okusit Afriku, ale nakonec se podřizuje většině a pokračuje dál. Pomalu se blížíme k Sevillii, kde na nás domácí troubí a mávají jako by tam byli samí Češi. Tady si už začínáme všímat větší houfy motorkářů směřující do Portugalska. Už jsme opravdoví kousek od cíle. Konečně 23,30hod místního času překračujeme vjezd do oploceného areálu motosrazu Faro 2005. Platíme vstupné ( 35 EUR/osoba ), koukáme do igelitky co že jsme to od nich všechno dostali ( odznak, nášivku, samolepku, tričko, památeční hliníkovou cedulku, pár kondomů, 3 lístky na jídlo+pití a nějaké reklamní upoutávky s pozvánkou na příští ročník ). Potom projíždíme po vyznačených cestách a snažíme se najít místo pro stany (pokud možno pod borovicemi, což je jediné místo kde se dá očekávat nějaký ten stín ). Pro další cestovatele určitě doporučuji dojet do Fara dřív než my, v noci se strašně blbě hledá solidní flek a navíc přehlídnete Čechy, kteří tam jsou už zabydlení. Nemluvě o tom, že místa hodně rychle ubývalo.

 

První noc ve Faru byla opravdu hodně veselá a dlouhá.

Faro 2005        15. - 18. 7. 2005

 Co bych měl tak asi o tom psát? Jednou větou, je to největší setkání motorkářů v Evropě. Přijdou si určitě na své i příznivci kvalitní rockové muziky. Máme tolik zážitků, že by se mi to tady určitě nevešlo a o programu se nemusím zmiňovat - to ať si každý najde na netu sám. Jen je veliká škoda chodit v noci spát, protože vám něco uteče a pak toho budete litovat.

Něco málo o organizaci. Za celou dobu jsem neviděl a ani neslyšel žádné experty, kteří by se překonávali mezi sebou kdo má silnější nebo hlučnější motorku. Jak je to u nás samozřejmě zvykem. O vše se tam staralo spoustu členů místního klubu a rovněž najatá ochranka, která každou chvíli projížděla mezi stany na čtyřkolce a upozorňovala případné individua, jak že se to mají správně chovat. Zajištění WC, sprch i s velkými umyvadly se také nedá nic vytknout. Pravidelně jezdilo větší auto a všechny záchody (toiky) vyprázdnili a vystříkali vapkou. Bylo tam spoustu výčepních barů a ani chvíli jsem nepocítil dlouhou čekací lhůtu na jakékoli občerstvení. Dokonce když jsme přišli na výdej jídel a neviděli jsme konec řady, tak netrvalo dlouho a už jsme jedli ve velkém stanu. Tam také v určitých intervalech nad hlavami stříkala z jemných trysek voda, bylo to super osvěžení, hlavně když se teplota pohybovala tak kolem 40 stupňů ve stínu. Nejméně 2x denně všude po areálu chodili najaté brigádnice a sbírali veškeré nečistoty povalující se po zemi. Co mě asi nejvíce zarazilo, každý vás tam bere takového jaký jste. Nikdo si tam na nic nehraje, samozřejmě byli tam i tací co si motorky nechali dovézt auty nebo vozíky a potom házeli machry, také jsme potkali na benzínce partičku těžce napudrovaných německých harlejářů, kteří ani neví že je slušnost odpovědět aspoň na pozdrav, ale podotýkám takových lidí je tam opravdu minimum. Celý areál se nachází vedle letiště takže každou chvíli vám nad hlavou přistávají velké dopravní letadla. Pro zpestření největších hiců v poledne jsme jezdili na zhruba 2km vzdálenou a dobře upravenou pláž. Teplota Atlantiku je sice poněkud nižší než u Středozemního moře, ale Čechovi zvyklému na studenější klima to nemůže přece vůbec vadit. Pro nenechavce, kteří podcenili výměnu pneu před vyjetím, je přímo u vjezdu zařízený pěkný servis, kde vám na počkaní vymění pneu případně něco spraví za dost lidové ceny.

Galerie fotek č.2: