autor: Franky
foto: Franky a ostatní účastníci
Čtvrtek 30. 3. 2017 znamenal druhý termín pro obnovené pravidlo KAŽDÝ ČTVRTEK U GLOBUSU - POPRACOVNÍ SETKÁNÍ A PROJÍŽĎKA (sraz byl v 16:30hodin).
Na místo jsem se dostavil včas, což se mi obvykle povede zřídka. Projel s Jawou 350 pumpu, myčku, parkoviště a kde nic/tu nic. Pouze před restaurací stálo velké cestovní BMW a tak jsme si pouze na dálku mávli s řidičem (nepoznal jsem, že je to Honza – dlouholetý kamarád z doby původní sestavy MOTOPLZEŇ). Dojíždím na parkoviště před pumpu a čekám. O chvilku později u mne zastavil Honza s BMW. Chvilku povídáme – Honza má čas, jel si sem dát pouze zmrzlinu. Uvažuje také nějaké lehčí provětrání a přidal by se. Uplynul čas pro setkání a nedaleko v řadě zastavuje Suzuki GS500E. Řidič vypadá, že si pouze dojel nakoupit, ale od motorky neodchází. Čas setkání uplynul – říkám Honzovi, že necháme akademickou čtvrthodinku a můžeme vyrazit --- protože jak vidno nikdo už se asi neobjeví. Vzápětí se k nám blíží bílý skútr Honda řízený kočičandou. Zastaví u nás s dotazem, jestli nevíme kde je tady setkání motorkářů na popracovní projížďku? Je trochu překvapena, že se trefila a s pořadatelem je „UŽ DRUHÝ“ účastník (respektive první, protože Honza přijel původně jen na zmrzlinu). Tři do počtu – z toho jedna kočičanda Milena – to už je veselejší stav na projížďku. Ale reálně na region Plzeňsko….slabota L. K pumpě ještě přijíždí žlutá ČZ 180 z devadesátých let. Mávnu na kluka a ten k nám zamíří. Svět je malej – je to Adam „Akamu“, se kterým se známe přes Kafiho a partu „Jawabláznů“. Ten také nepřijel cíleně na obnovené ČT-PRAVIDLO, ale chce se také projet. Uvažoval zajet na pozdní oběd do Úterý. Než vyrazíme, Ještě písknu a ukazuji na řidiče Suzuki. S Filipem od Suzuki se neznáme, ale také on se rád přidává, ač sem původně dorazil s jiným úmyslem.
Tímto způsobem je nás nakonec pěkná partička s p ěti strojky od skútříka 125, přes ČeZetku 180, Jawu 350, Suzuki 500 a BMW – „hektolitr“, který podle správného pravidla „nejsilnější na konci“ uzavírá skupinu.
Trasa je na mě. Den se povedl, vzduch je čistý jako jablko (citát z nějaké knihy) – proto volím trasu přes krásná místa a hřebeny s výhledy. U Vladměřice je přímo vyhlídkové místo do prostoru bývalých sopek Kozelka, Chlum, Vladař). Objedeme zámek Manětín a míříme na nejmenší město ve střední Evropě – Rabštejn nad Střelou. https://www.youtube.com/watch?v=9fAlt3_-FIs
(Aktuálně se bude opravovat kamenný most v Rabštejně a byla tak jedna z posledních možností jej projet před uzavřením a opravou (Most je starší nežli Karlův. Kupodivu je místo více známé ve světě – proto zde také vznikala jedna z verzí klipu Depeche Mode – Jesus). https://www.youtube.com/watch?v=rSb_KYzIgUs
A dostáváme se k hlavnímu cíli dosažení v rámci projížďky – druhé linii opevnění vybudovaného narychlo po Mnichovské zradě a obřezání pohraničí ČSR v roce 1938 fašistickým Německem. Před oblastí Nový dvůr odbočujeme a okolo školy v přírodě míříme lesem na Chyše = právě tato poměrně zapomenutá silnička vede přesně po druhé linii opevnění s promyšleným postavením Řopíků.
Zde Milenu potkává smůla v podobě prázdné zadní pneumatiky. Nenašli jsme otvor. Naštěstí Honza má sebou spray-antipich. Napustíme --- a máme jasno = veliký otvor je přímo ve vzorku. Adam drží ucpaný otvor a já hledám nějakou ucpávku. Zarazíme do otvoru klacík, ale vzduch stále uniká. „Honem, skoč na to a dojeď na Chyše“. Ucpávka nakonec udržela něco málo tlaku a dojeli jsme do Chyše. I přes pozdní hodinu (cca třičtvrtě na šest) se povede najít zázemí domácího servisu, před kterým stojí naleštěné historické motokolo Sachs (majitelem strojku byl chlápek z Vroutku). Majitel servisu Standa je také potrefený benzinovým bacilem a pomůže nám. Nejprve trn z venku, ale díra je příliš velká. Nezbývá rozebrat zadek skútru (včetně výfuku, tlumiče, půlky falešné vidlice…) – vydolovat kolo, zout a zalepit vnitřním hříbkem. Během asi 30 minut hotovo a můžeme pokračovat v kompletní sestavě. Ještě jednou dílky Stando. Z Chyše míříme na Žlutice – okolo severní části sopky Vladař (se zbytky Keltsko-Slovanského hradiště, kde se později ubránili Husité královskému vojsku). Ze Žlutic již točíme k návratu. Borek, dále míjíme západní část sopečné hory Kozelka. Nečtiny, krátká zastávka na zámečku Hrad Nečtiny a pak už jen přesun Úněšov, Plzeň (opět po č. 20).
Povedené vyvětrání. Další opět příští čtvrtek.
©Martin „Franky“
