autor: Horny
foto: Horny, Pap, JeffRsoon

V pátek mi psal JeffRrsoon, že se v sobotu 26/5/07 koná bleskovka (rychle svolaná akce:) z Plzně na Klínovec a jestli se přídám. Samozřejmě jsem hned souhlasil a snažil se ještě sehnat nějaký varský motorkáře. Bohužel, většina těch, kterým jsem napsal, neměla čas. Srazili jsme se s plzeňskou výpravou na varskym Agipu

K mému překvapení tam nestála horda motorek, ale jen tři :) Ale neva, ve velký skupině je stejně horší organizace a domluva. Jéňa se však s námi rozloučil, že musí k tchýni na oběd, takže se vrací zpátky. (Ještě, že takový problémy zatim nemusim řešit.)

zleva Lenka, Pap a Jéňa, kterej nás ve Varech opustil

Udělali jsme si fotku s billboardem "Akce Praha" (pro neznalé je to reklama na nábor městských strážníků do Prahy, na billboardu jezdí po zadnim :) a vyrazili jsme směr Klíňák.

Nad Jáchymovskými serpetýnami

Počasí nám přálo, takže byl na Klínovci pěkný výhled do údolí. Na místě jsme ještě potkali bloudícího Xjrkáře se spolujezdkyní, kteří hledali někde v okolí XJR sraz. 

Horny a jeho Zephyr

Lenka u Pap's machine

A tady skoro všichni, jen Pap je za hledáčkem foťáku

Vše v areálu Klínovce za poslední dobu notně zchátralo

Dohodli jsme se kudy dál a vyrazili přes Měděnec na Klášterec a poté do Kadaně, kde jsme si chtěli dát dlabanec. 

Jako na potvoru jsme nemohli narazit na restauraci (první byla cukrárna, v dalším podniku zavřeno, pak hospoda bez jídla...). Nakonec jsme jednu objevili: "Tady to vypadá dobře a můžem mít motorky na dvorku." "To je mi celkem jedno, hlavně, aby jsme už jedli." Zavítali jsme dovnitř. Samej pivař, hmm, no to je jedno, důležitý je, aby vařili. "Co si dáte?" optala se obsluhující paní, která nás později bavila svými příběhy. "Máte Colu?" zeptal se Jeff "Ne." "Aha, tak Kofolu?" "Ne." "Tak nějakou limču?" "Máme jablečnou a malinovou." Tak jsme si každej objednali podle chuti. Za chvíli nám přistály na stole limonády, který jsem viděl naposled snad jako malej, stará skleněná lahev a v ní něco dost chemicky obarvenýho. Jablečná měla tak sytě fosforeskující zelenou barvu, že i Kawasaki by se mohla stydět. Tohle všichni přešli se smíchem, ale horší to bylo s jídlem, to už se nikdo nesmál. "Dáli bysme si něco k jídlu." "Ježíš, tak to musim zavolat kuchaře." "A jak dlouho to asi bude trvat?" "Nebojte, za chviličku tady bude." "OK, počkáme." Po 20 minutách, kdy už jsme byli nervózní z hladu, přiběhla paní s mobilem u ucha a co že si prej dáme a na dálku se domlouvala s kuchařkou co nám může nabídnout. Čekání se nakonec vyplatilo a dostali jsme královskou porci a všichni jsme si pochutnali.

Mezitím za námi přijel Jarouš s Léňou, že se přidají k nám. Dojedli jsme a vyrazili směr Podbořany a na Jesenickou křižovatku. Tam jsme dali pauzu. Neodolal jsem a se slinou na bundě osedlal Jarouškovo Ninju. "Pujč mi jí," zažadonil jsem. A než stačil říct Jarouš říct jo, tak už jsem na ní seděl. :) Vyjel jsem na Jesenici, nádherná silnice, zatáčky, prostě jsem si to užíval. Sice mě po cestě zpátky málem sejmul nějakej čoprák, kterej se hnal za zmrzlinama a zkrátil si zatáčku protisměrem, prostě debil, ale jízdu mi tímhle naštěstí nezkazil. Když jsem přijel zpátky, nechtělo se mi z tý mašiny vůbec dolu, protože jsem věděl, že po cestě domů na mém stroji budu akorát nasranej, že to nejede. Plzeňáci vyrazili odsud domů a my s Léňou a Jaroušem do Varů. Po cestě nás chytnul takovej jarní slejváček, ale aspoň jsme se z toho parna osvěžili.
Tenhle vejlet se, ač za nízké účasti, parádně vydařil.

© Horny