Tak tenhle příběh je to co bych nikomu z motorkářů nepřál. Je to vyprávění co se může stát snad jenom mně ... prostě vyprávění o motorkáři smolařovi :-) (dneska už se smíchem)

Začalo to někdy na začátku léta 2003. Chytla mě touha opět si pořídit po několika letech mašinu. Dlouho jsem vybíral, radil se s kamarády, nebral ohledy na některé rady, přistoupil na kompromisy a nakonec padla volba na Yamaha Virago XV535.

No chtěl jsem něco hezkýho - choppera a peněz na něj taky nebylo moc. Dodnes mi PetrVFR vyčítá, že jsem nešel za ty peníze do pohodový silnice. Prostě jsem chtěl choppera.

Takže motorku jsem si vybral s kamarádem, kterej má to samý, vybral vhodnej stroj a jal se vesele jezdit. Jo ještě jsem párkrát navštívil modní salón pana Louise.

 Samozřejmě jsem hned vyrazil na dovolenou po Šumavě a najel skoro 1500km. Po té mě PetrVFR pozval na malý srazík do jeho rodného kraje - Valašských klobúků. Super záležitost. Jelikož jsme vyráželi v pátek po práci, tak jsme se snažili nahnat čas a razili jsme po dálnici (cestovní rychlost někde kolem 140km). Již za Olomoucí se začaly hlučněji projevovavat rozvody. Proběhla kontrola oleje a razíme dál. Večer okolo 23hodiny dorážíme do kempu, kde načínám božkovský všelék Fernet a hojně ho propaguji mezi místními slívkaři. Přežil jsem to:-)
Druhý den po spanilé jízdě zvuk zmohutněl, a tak Valaši začali organizovat odvoz mého stroje na náklaďáku do Prahy. Nakonec jsem prohlásil, že s tím dojedu. Na zpáteční pohodové cestě sice motorka tikala jak staroměstský orloj, ale cesta probíhala v pohodě. V Chocni jsem se zastavil u kámoše, kterej dělá motory japonců a ten mi nabídl, že se na to mrkne. Tak jsme si plácli.

Za dva dny mi mechanik volá s tím, že pro mě nemá dobré zprávy: Bývalý majitel se do motoru hrabal a jen tak naoko sesadil přední válec, zafušoval vyběhaný vačkový kolo na předním válci a vačka byla lízlá:-( Nu což, nedá se nic dělat. Vyrazil jsem na bývalého majitele a podařilo se mi zněj dostat novou vačku a vačkový kolo. Rozvodový řetízky, napínací lišty a další spotřebák jsme objednali a trpělivě na něj počkali dva měsíce. Bylo sice skoro po sezóně, ale krásnej podzim. No občas mi při pohledu na kolegy motorkáře ukápla slzička.
Na Mikuláše mi kámoš volá, že mám mášu. Hurááááááááá - navlíkám se do teplýho oblečení beru své letní rukavice a razím pro mašinu. Lehce sněží, ale mám radost, že máša jede. Mého miláčka zazimuju u rodičů ve východních Čechách a netrpělivě čekám na jaro.

Konečně slezl sníh a je jaro - březen. Jedu si k rodičům pro mašinu. Oživení stroje je otázka pár minut - šlape jak hodinky. Cestu do Plzně absolvuji v pěkném chladivém počasí, ale mám radost máša jede. Okamžitě se také účastním plzeňských akcí a jezdím jak drak.

V někdy v květnu přichází Jeron s myšlenkou, že bychom mohli v červenci vyrazit na mašinách do Chorvatska. Jsem pro. Po najetých 3500km za jaro vyměním olej vše zkontroluju a 26.6.04 vyrážíme směr Rijeka. Projeli jsme Chorvatsko křížem krážem a najeli dalších 3700km. Moje Virago šlapalo jak hodinky až do posledního dne, kdy se při ranním startování ozval divný zvuk od startéru. No nic mašina jede v pohodě, a tak vyrážíme na cestu zpět domů. 
Na jedné smoking pauze najednou zjišťuji, že nenastartuji. S Jeronem kontrolujeme elektriku a odpojujeme startér. Můj milovaný stroj roztlačíme a jedeme dál bez přestávky k další pumpě. Tam musím vypnout stroj a natankovat. Po natankování však se stroj nechce nechat roztlačit. Po několika cigaretách znovu zapojujeme startér a ejhle - vše je OK. Jedeme dál bez zbytečných zastávek - Slovinsko, Rakousko - tunely. Každých 100km dáváme cigár pauzu (já nechávám běžet motor - už je chladno) a po každých 200km tankujeme až do Rakouska. Virago záhadně zase startuje, ale nechci pokoušet osud - jedeme dál. 
V Linzi se motáme po děsných objížďkách a v 1:00 hledáme otevřenou pumpu. Povedlo se. Natankujeme a jedeme dál - už nám chybí jen 70km na hranice. Tu se ze zadního válce začaly šířit divné vibrace. Okamžitě zpomaluji a zajíždím do odstavného pruhu. Než se mi toto podaří, tak se ozve rána a motor jde do otáček. Okamžitě ho vypínám. "Tak jsem dojel, kurváááááááá", hlásím stav Jeronovi. Je 1:30 a volám mému kamarádovi ze Šumavy a ten pro mě vyráží. Někdy kolem 4:00 nakládáme mášu na přívěs a jedeme do Plzně:-(

Mého miláčka jsme tedy odvezli do servisu k Plzni a nechal jsem provést diagnostiku. Technik mi po několika dnech zavolal, že je rozervaná volnoběžka. Na dotaz zda je motor OK, mi bylo řečeno, že ho protočil a vše vypadá v pohodě. Tak jsem schválil objednání nové volnoběžky a opět jsem čekal jeden dlouhý měsíc. Opět bylo krásné počasí a všichni ostatní motorkáři proháněli své "desítky koníků". 
Konečně mi zazvonil telefon a já slyším, že volnoběžka je tady a do dvou dnů bude namontovaná - SUPER! Už se vidím na silnici. Bohužel po dvou dnech mi volá mechanik, že se mám ihned přijet podívat na svou mášu, že je problém. Tak jsem dorazil a bylo mi řečeno, že je zadní válec potkanej - uražená svíčka. Romixx, kterej byl se mnou, se mrknul do válce a zjistil díru v pístu a vše mocně pokopaný. No co dál. Chytá mě amok. Kolik to zase bude stát? Origoš díly nejdou pod 3500Kč za kus. Mechanik navrhuje dotažení jinýho motoru. "To jste to nemohl říct hned?", reaguju podrážděně, "dyť ta svíčka je úplně rozšmelcovaná! To je otázka několika sekund, abyste zjistil, že je to potkaný. Co budeme dělat s tou novou volnoběžkou, když si seženu funkční motor? Tu nechci!", nervy mi vzkypěly.

Nakonec jsme se domluvili na dotažení stroje či motoru z Německa. Volnoběžku prý udá nějakému zájemci, který se u něj zastavil a měl na své XV535 tento díl v háji.
Druhý den, jsem si koupil ČMN a co vidím. V inzerátech čtu: "Prodám funkční motor XV535". Volám a domlouvám schůzku. Druhý den s Jeronem pro něj jedeme. Mám ho a vezu ho zpět do servisu k Plzni. Mám na něj záruku 3dny na vyzkoušení a vrácení peněz. Po úporném přemlouvání mechanika v servisu mám přislíbeno, že do 3 dnů motor bude na mašině.
3.den mi volají ze servisu, že se mám přijet podívat a že motor běží. Jsem tam za bleskových 8minut. Dozvídám se, že motor je v lepším stavu než ten můj původní, ale že má totálně rozhašenou volnoběžku. Jsem v rozpacích. Původní majitel dával ruku do ohně za to, že motor startuje v pohodě! No co, nemám sil se dál dohadovat a přikyvuji na nutnou montáž volnoběžky. 
Po 32dnech čekání na volnoběžku a 2dnech shánění celého motoru + několika dnů práce se totálně vydávám z peněz a odjíždím na svém stroji. 
Nové díly z mého starého motoru už nenechávám přehodit, protože chci jezdit. To se bude dělat mimo sezónu.

Takže Vám všem přeju víc štěstí než jsem měl já. ........... JeffRsoon