Seznam článků

Trasa 17:      F, D       -        28.7.2005

Pouilly sous Charlieu, Paray-le-Monial, Montecau-les-Mines, Halon-les-Saone, Besancon, Mulhouse, Freiburg, Herbolzheim

Dálnice v Německu jsou zadarmo a také proto to tam tak vypadá. Tolik kamionů jsem ještě neviděl. Zácpy jsem ani nepočítal, dá se říct, že byly u každého sjezdu z dálnice. Perfektní je na tom to, že motorka projede opravdu všude. Buď po středové čáře nebo krajnici, prostě ani jednou jsme nestáli. Teda pokud vám do cesty najednou nevjede posraný nácek a rozčiluje se, že když nemůže on tak vy taky ne. Někteří řidiči jsou holt divní. Je to nejhorší úsek, který jsem na dovolené jel, příště pojedu pouze po okrskách. Zato kempy v Německu jsou super. V pohodě jsme si domluvili cenu a v restauraci jsem se najedl jako nikde jinde ve světě.

( kemp Her Bolzneim: 21 EUR/noc, 3oso, 2moto, 2stan )

 

 

Trasa 18:          D, CZ        -          29. 7. 2005

Herbolzheim, Offenburg, Karlsruhe, Heilbronn, Nürnberg, Plzeň

Ráno se probouzíme za zvuku lahodícím mému uchu. Přímo před náma se Švýcarská rodinka chystala k odjezdu. Člověk jen žasne a trošku doufá, že snad jednou si to bude moci dovolit taky. Myslím, že začnu šetřit, ale bude mi to trvat asi hodně dlouho.

 

Najíždíme na dálnici ať jsme co nejrychleji doma. Je to hrůza, na cestě je to samý kamion a zase ty nekončící zácpy. Konečně jsme už jenom 100 km od hranic. Zastavujeme na poslední benzínce a po rozmluvě, že nám to zase tolik nežere, tak to musí přece vydržet až k nám. Přiznávám, byl jsem naivní. Sice jsem to pouze lechtal (tak kolem 100), 20km před čárou xj došel benzín. Naštěstí Vodník měl v Africe ještě nějaké to deci, tak vzal petku a mazal se poptat do nejbližší vesnice, jestli by někdo neměl trošku benzínu. Němci jsou fakt velmi ochotní tak netrvalo dlouho a po 25 dnech jsme opět doma v ČR. Jaké krásné překvapení, když konečně doma nás přivítá snad největší seskupení policajtů co sem kdy viděl. Na Tachovsku se totiž konala technoparty.Tak jsme pod policejním dohledem jeli až k Plzni, kde jsem byl domluvený s Vodníkem na noclehu. Přece je to k nám na Valachy trošku z ruky. Ráno 30. 7. 2005 jsme vyrazili z Plzně a na oběd jsme byli doma ve Valašském Meziříčí.

 

Nějaké to malé shrnutí:

- cesta trvala 26 dní

- dlouhá byla 8850km

- spotřebované palivo 576 l, což je 6,5 l/100km

- za celou dobu jsem dolil pouze 1 l oleje

Finance:

- benzín nás stál                                               20 750Kč          ( platba kartou )

- dálniční poplatky                                              5 000Kč          ( 166 EUR )                            

- kempy stály                                                   12 300Kč          ( 410 EUR )

- vstupné do Fára+vodního parku                          3 360Kč          ( 112 EUR )

- restaurace, nákup potravin a různých

  věcí ( většinou kravin )                                     20 040Kč          ( 668 EUR )

Celkem                                                           61 450Kč          (1356 EUR )

Dovolená na 26 dní ( s plnou penzí ), pro jeden manželský motorkářský pár.

 

Velký dík patří mé ženě (nenajde se moc lidí, kteří mají takovou toleranci), Leovi že to i při svých problémech nevzdal, Vodníkovi za skvělou náladu, kterou vytvářel po celou cestu a servisu protože motorka neměla chybu. Jo a partě chlapíků s Fara za výborně odvedenou práci.  

 

Galerie fotek č.5:

 

 

 

Klaban

 

PS: tady najdeš fotky od Vodníka: Vodník a jeho cesta na FARO 2005